.223 Rem / 6mm CM / 6,5mm CM / .308 Win / 6,5 PRC

Na počátku nové střelecké sezóny mnoho střelců, především těch začínajících, řeší výběr ráže pro svoji novou pušku na přesné střílení a Long Range. A tak trochu rozeberu, co se od které dá očekávat. Je to vlastně pokračování a nejnovější shrnutí předchozích článků o výběru ráže, první části o přebíjení a druhé části o přebíjení...



Často se setkáváme s určitými mýty a "vžitým přesvědčením", které bývá bohužel prostě zastaralé a mylné. Například tvrzení o cenách nábojů... Podívejme se tedy na srovnání cen nábojů a to ve dvou provedeních. Jednak ekonomické náboje od výrobce Sellier & Bellot s označením Match (zatím nemají v nabídce 6 CM a 6,5 PRC). A druhá varianta jsou Match náboje od firmy Hornady a to konkrétně u každé ráže v nejobvyklejší hmotnosti střely a se střelou ELD-M, která je moderní konstrukce a velmi povedená. Tyto střely používá i mnoho střelců při přebíjení přesných nábojů. Ceny jsou podle nabídky firmy BEAREKA.


Ráže cena S&B Cena Hornady ELD-M


.223 Remington 25,- 39,-

6mm Creedmoor ----- 55,-

6,5mm Creedmoor 28,- 51,-

.308 Winchester 31,- 59,-

6,5 PRC ----- 69,-


Z těchto údajů je patrné, že jsou ráže seřazené vzestupně nejen podle průměru střely a podle její váhy, ale i podle ceny. Náboj 6mm Creedmoor ještě do toho cenou nezapadá - a to především proto, že zatím není ještě rozšířený jako ostatní. 6,5 PRC má sice průměr střely i její váhu nižší, než .308 Winchester, ale je to semi - magnumový náboj (trochu zvláštní označení, já vím. Nicméně už to není standardní ráže a výkon klasických magnum ráží to také ještě nemá...). A také není zatím příliš rozšířený. Nicméně zajímavé je, že finská Lapua, která vyrábí nábojnice pro přebíjení v nejvyšší kvalitě, už má pro sezónu 2021 v nabídce nábojnice všech uvedených ráží. A to znamená jen jediné - i oni v těchto rážích vidí komerční potenciál...



Dalším častým hlediskem bývá výkon náboje, tedy energie střely. Zde je srovnání energie střel v různých vzdálenostech a také jejich rychlosti. Vzdálenosti jsem pro všechny tabulky zvolil:


100 metrů - nejčastější vzdálenost pro nastřelení zbraní a třeba i testování přesnosti

300 metrů - obvyklá vzdálenost střelnic v Evropě i u nás

500 metrů - častá vzdálenost pro Long Range, limit některých střelnic

700 metrů - také častá vzdálenost pro Long Range

1000 metrů - standardní vzdálenost pro Long Range



Abychom si udělali představu o tom, jakých vzdáleností je možné s jednotlivými rážemi dosáhnout, tak zde je tabulka další. Je v ní vzdálenost "transonic range" (v tomto případě 410 m/s), za kterou už začíná být střela nestabilní. A také vzdálenost, kdy rychlost klesá pod rychlost zvuku, tedy "subsonic range" (v tomto případě 340 m/s). Přesnost v těchto rychlostech u běžných střel výrazně klesá... Proto se považuje u běžných nábojů za efektivní vzdálenost, kdy ještě má střela alespoň 415 m/s.



Dalším zajímavým faktorem je propad střely (tedy pokud máme nastřeleno na 100 metrů, o kolik níž by byl zásah na jiné vzdálenosti - a tedy jak moc vlastně musíme kompenzovat. A to ať už klikáním na puškohledu, nebo přenášením pomocí záměrné osnovy). Zde jde o dvě hodnoty - první je zmíněný propad střely v centimetrech a druhé číslo je, o kolik centimetrů je rozdíl, pokud bych se spletl v měření nebo odhadu vzdálenosti o pouhých 10 metrů. A to je velmi zajímavý údaj - protože nám více řekne o "citlivosti ráže na přesné měření vzdálenosti". Jinak také řečeno, jak moc nebo málo daná ráže dokáže "odpouštět chyby". Je nutné si totiž uvědomit, že když přijdete na střelnici a řeknou vám: "tohle je 300 metrů", tak to zdaleka nemusí být pravda... Ono to klidně může být jen 290..... .....a vaše zásahy budou o několik centimetrů výš.



Citlivost na vítr je opravdu super důležitý faktor obzvláště pokud jde o Long Range (nad 300 metrů). Protože správně odhadnout vítr je nesmírně obtížné a málokdo to skutečně umí. Vítr není konstantní, především v našich podmínkách. Nejen, že mění směr i rychlost, ale většinou nefouká stejně po celé dráze letu. Jak která ráže dokáže "odolávat vlivu větru", je skutečně jedním ze základních faktorů. Roli zde hraje rychlost střely a její balistický koeficient. V tabulce je v centimetrech vychýlení střely při konstantním proudění vzduchu po celé délce letu. A to při rychlosti větru 4 m/s, což se dá snadno odhadnout - vítr začíná ohýbat slabé větve. Je to také dlouhodobě průměrná rychlost větru na našem území... Druhé číslo je, pokud špatně odhadneme vítr a není 4 m/s, ale reálně 3 m/s (například není kolmo, ale z úhlu, nebo je o něco slabší. Odhadovat správně vítr je opravdu těžké) - tedy rozdíl od původní hodnoty...



Podmínky jsem u všech ráží nasimuloval stejně:


Váha zbraně 7,5 kg. To je běžná střední váha.

Tlak 975 hPa, teplota 15°C a vlhkost 50%. Tedy běžné podmínky na našich střelnicích...

Údaje k jednotlivým nábojům jsou dle specifikací výrobce (a to včetně úsťových rychlostí, které jsou pro hlavně 24"). Jedná se vždy o náboje Hornady Match se střelou ELD-M.

Hodnoty jsou počítány v balistickém programu Strelok.


Ráže váha střely G1 G7


.223 Remington 73 grs .398 .200

6mm Creedmoor 108 grs .536 .270

6,5mm Creedmoor 140 grs .646 .326

.308 Winchester 168 grs .523 .263

6,5 PRC 147 grs .697 .351


Samozřejmě se dá dosáhnout lepších výsledků pokud sami přebíjíme. Jednak si uděláme náboj, který může plně využít potenciál zbraně, ale většinou je možné získat o něco vyšší rychlosti, než u továrních nábojů.


Jak už jsem zmiňoval v jiném článku, ideální by bylo, vystřelit co nejrychleji střelu s co nejvyšším balistickým koeficientem a to s co nejmenším zpětným rázem... Což jsou dost protichůdné požadavky.


Může se zdát, že rozdíly mezi jednotlivými rážemi nejsou v centimetrech až tak veliké. Jenže to záleží na úhlu pohledu...



Tato poslední tabulka nám ukazuje odchylky, pokud nám nesedí vzdálenost o pouhých 10 metrů a spleteme se v odhadu větru o 1 m/s (viz tabulky výše). A když to převedu do reálných situací:


Běžný terč při střelbě na 300 metrů je mezinárodní pistolový terč 50/20. Desítka má průměr 5 cm. Kdybych udělal malou chybu v odhadu větru (4 m/s místo skutečných 3 m/s) a terč nebyl 300m, ale pouze 290m, pak by odchylky byly dle tabulky. Stranově je na tom 6,5 CM o jeden centimetr lépe, než .308 Win (a to je pětina velikosti terče). A se vzrůstající vzdáleností je to ještě větší rozdíl. Občas střílíme na vzdálenost zhruba 700 metrů terč velikosti A4 (tedy výška 30 cm a šířka 20 cm). Přesnost okolo 1 MOA (tedy 20cm) je už opravdu obtížné udržet, ale ti nejlepší to v daných podmínkách dokáží. A zde odchylky už hrají roli větší. Rozdíl mezi 6,5 CM a .308 Win je skoro třetina velikosti terče, při tak malé chybě v odhadu větru...



Každopádně toto srovnání může doufám trochu objasnit, co se od které z ráží dá očekávat. Chybí zde ovšem poslední kritérium - a to je životnost hlavně při zachování přesnosti a rychlostí. Ta je samozřejmě pouze odhadovaná, nicméně k porovnání poslouží...


Ráže odhadovaná životnost


.223 Remington 4.000

6mm Creedmoor 1.700

6,5mm Creedmoor 2.000

.308 Winchester 5.000

6,5 PRC 1.400



Mnohokráte jsem zmínil, že už několik let preferuji jako universální standard ráži 6,5mm Creedmoor, místo dříve dostačující .308 Winchester. Ta má skutečně jedinou výhodu - a to je životnost hlavně. Ale jak už jsem také mnohokráte zmínil - radši budu mít dva roky skvělé výsledky a radost ze střílení (a pak vyměním hlaveň), než abych se pět let trápil...



A nesmíme zapomenout na fakt, že při srovnání ráží hraje výraznou roli i zpětný ráz. U menšího zpětného rázu je snažší nedělat chyby a dost to zlepšuje schopnost střelce využít potenciál zbraně a náboje. Díky nižšímu zpětnému rázu lze také střílet rychleji. Jako příklad uvedu finále Kahles Dynamic Long Range Challenge 2019 v Rakousku. Střílela se na vzdálenosti od 300 metrů do 1.200 metrů kombinace dynamické a přesné střelby. Vzhledem ke vzdálenostem, bylo poměrně dost střelců s magnumovými rážemi, kteří spoléhali na to, že mají lepší balistiku a menší "citlivost na vítr". Jenže to bylo střílení opravdu dynamické a rychlé, a tak nevýhoda vyššího zpětného rázu se projevila. Ze 64 účastníků 26 střelců zvolilo magnumové ráže. V první desítce to dopadlo takto:


1. místo - 6,5mm Creedmoor

2. místo - 6,5mm Creedmoor

3. místo - 6,5x47 Lapua

4. místo - .300 Winchester Magnum

5. místo - .338 Lapua Magnum

6. místo - .280 Remington (7mm střela, výkonem spíš semi-magnum)

7. místo - 6mm Creedmoor

8. místo - .260 Remington (6,5mm střela)

9. místo - 6,5 PRC (výkonem spíš semi-magnum)

10. místo - .300 Winchester Magnum


Nejlepší příspěvky
Nejnovější příspěvky
Archiv
Hledání podle štítků
Následujte nás
  • Facebook Basic Square