Puška Nečichy


Krásná střelnice, výborná organizace, skvělý závod - 12.8.2018 proběhl závod velkorážní pušky na střelnici Nečichy, Louny. I když šlo o již druhý ročník závodu, pro nás to bylo první seznámení se střelnicí v Nečichách.

A bylo to báječné.

V malé vesničce je nepatrná odbočka na střelnici a pak Vás dlouhá asfaltová cesta mezi stromy zavede až na střelnici. Střelnice má dvě části 300 m a 50 m, zelený trávník, asfaltová cesta, velké parkoviště a zastřešené prosklené stanoviště na krátké 50m. Prostě nádhera. Celé závody provázela perfektní organizace, hlavní rozhodčí dbal na bezpečnost a závodilo se ve výborné konkurenci.

K samotnému závodu: v propozicích není žádné omezení velkorážné pušky vzdálenost 50 - 300 m. Závod by ve výsledku kombinace taktiky a zábavných - fun - disciplín, což jsme si neuvěřitelně užili.

První studená rána byla na 225 m na zavěšeného holuba, střílelo se ze střeleckých stolů v leže a v čase 1 minuta. Pokud střelec netrefil první ranou, měl druhou méně bodovanou na opravu. Tato možnost nejen, že mi přišla v hod, ale velmi ji oceňuji. Když se střelec netrefí, má druhou možnost se v podstatě „chytit“ a pak pokračovat s větší jistotou. Bylo to poprvé, kdy jsem střílela vleže ze stolu a první rána šla níž, spíš jsem z nervozity překombinovala korekci. Druhá rána už byla na jistotu.

Hned se šlo na další disciplínu v leže ze stolu 3 rány na černý pistolový terč 300m - zásahy samozřejmě na tuto vzdálenost v černém nevidět. V rychlém sledu další střílení - opět ze stolu 5 ran, čas 1 minuta, stejný terč, stejná vzdálenost - ale startovní pozice v sedě za puškou.

Tímto skončilo střílení ze stolu a posunuli jsme se na vzdálenost 175 m. Další disciplína bylo střílení na nezřetelný terč, na terči byla dvě kolečka větší a menší ve velmi světlé šedivé barvě a spíše se tedy muselo odhadovat, kam vlastně střílet. Menší kolečko bylo samozřejmě za více bodů, celkem 3 rány v čase 1 minuty a v každém kolečku mohly být maximálně 2 rány. Trošku logičtější postup je první ránu poslat do velkého kolečka a pokud je zásah, tam kde má být, přejít na malé kolečko a dát mu dvě rány. Já jsem si to obrátila a moje ženská logika mi velela prvně sestřelit to malé kolečko, co kdyby došel čas. I přesto jsem to zvládla, první rána do malého kolečka byla přesně, kde měla být.

Další disciplína na stejné vzdálenosti byla ještě divočejší - 1 náboj nabitý v komoře, 1 náboj cca 2 metry za střelcem, čas 40 vteřin na výstřel z leže, pak utíkat pro další náboj, nabít a vystřelit po druhé. Dalo se to. Opět mě provázelo dilema. Moje puška RUGER PR má výbornou vlastnost, a to že sežere více typů zásobníků. No ale ty, které používám fungují tak, že po dostřílení podavač v zásobníku brání uzavření závěru. Já jsem s tím takto velmi spokojená, protože na soutěžích, kde se střílí více ran, tak vím, že už mám hotovo. Ale co v tomto případě? Jiný typ zásobníku jsme sebou neměla, ani by mi to nepřišlo fér vůči ostatním, když standardně střílím s těmito. A pokyn zněl jasně - jedná rána nabitá, vystřelit a nabít zase jen jednu. Jedna možnost bylo přeprat podavač zásobníku a druhá možnost bylo prostě nabít další zásobník s jedním náboje. Můžete hádat, co zvítězilo v čase 40 vteřin...

Další disciplíny byly ve vzdálenosti 115 metrů.

První se střílela trochu tajemná stage: 2 rány, čas 20 vteřin a nevíš na co. Prostě úžasný! Rozhodčí nás nechal vylosovat zelený lísteček, který se mohl obrátit až po startu. Na lístečku byl název pokrývky hlavy - čepice, kšiltovka, zmijovka, klobouk a ušanka. A každý si musel najít terč právě se svou čepicí. Samozřejmě jsem schytala ušanku a nejvíc času mi zabralo poznat, co mám vlastně střílet. Ale nebyla jsem jediná, často se stalo, že měl terč v sobě víc než dané dva zásahy. Ale úkol zněl jasně, střílíš jen tu svoji.

I další disciplína byla opět vypečená, stejná vzdálenost 115 metrů, 2 rány čas 5 vteřin!! Střelec se nachystá do střelecké pozice v leže, namíří si na svůj terč. Rozhodčí mu zakryje puškohled a v čase do 2 minut kdykoliv ho odkryje, pak má střelec 5 vteřin na dvě rány. Harry to zvládl dokonce za 4, já potřebovala celých 5.

Poslední disciplína na dlouhé střelnici byla na 1 ránu, opět 115 metrů, terč byl kovový obdélník a střílelo se jakkoliv přes otvor v zástěně. Techniky byly různé, ale nakonec to šlo nejlépe přes stativ v pozice v kleče. A čas 1 minuta na přípravu a 1 minuta na střílení. Tím skončilo střílení na dlouhé střelnici a s napětím jsme očekávali, co bude dál.

Druhá část se střílela na 50 metrech na kryté střelnici 5 ran, ale na pohyblivý terč. Byl tam pojezd!

Závody byly výborné, organizace ze strany rozhodčích na jedničku, střelecká konkurence vysoká.

Gratuluji všem vítězům a příští rok určitě na viděnou.

#soutěž

Nejlepší příspěvky
Nejnovější příspěvky
Archiv
Hledání podle štítků
Následujte nás
  • Facebook Basic Square

© 2018 by ST8

  • Facebook Social Icon
  • YouTube Sociální Icon